Čtveřín

Obec se nachází zhruba 5 km od Turnova severozápadním směrem. Skládá se ze dvou osad: Čtveřín a k ní připojená osada Doubí. Rozkládá se na katastrálním území o rozloze 495,2 ha. V obci trvale žije 403 obyvatel.
Obec patří k tradičním zemědělským obcím, přičemž zde převažuje ovocnářství. V obci působí několik soukromích pěstitelů, ovocnářská farma a akciová společnost. [ stránky obce ]

Dalešice

Jedna z nejstarších obcí Jablonecka se pyšní strategickou polohou mezi Jizerskými horami na severu a Českým rájem na jihu. Dalešíce jsou ideálním nástupištěm na pěší a cyklistické výlety. Obec se rozkládá na jihozápadním svahu Dalešického vrchu v nadmořské výšce 568 metrů nad mořem a žije zde 184 obyvatel. [ stránky obce ]

Frýdštejn

Obec je známa zejména díky hradu, který se vypíná nad malebným údolím.

Ve stínu půvabné hradní zříceniny během staletí vyrůstala ves, která dostal jméno po hradu a jeho hospodářském příslušenství, tedy pak již zmíněném poplužním dvoře. Její počátky byly více než skromné. Původní čtyři usedlosti selské se přirozeným přírůstkem v rodinách dělily a ves se rozrůstala o nová stavení. Nešlo to hned rychle, protože třicetiletá válka (1618-1648) a následující rekatolizační opatření habsburské vlády, zanechaly asi i zde své stopy. V soupise obyvatel dle víry z roku 1651 je ve výčtu služebných lidí na dubském zámku uveden „Mikuláš Fridštejnský, při kanceláři písařík". Byl to asi synek některého zdejšího sedláka , bylo mu 15 let a je u něho poznamenáno, že je zde naděje na obrácení ke katolické víře. Ves Frýdštejn v tomto seznamu uvedena není, ale zato všechny okolní vsi ¬Stejně je tomu v soupise poddanských hospodářství z roku 1654, jenž je znám pod jménem Berni rula. [ stránky obce ]

Chuchelna

Obec Chuchelna o rozloze 1078 hektarů leží na samé hranici chráněné krajinné oblasti Český ráj pod severovýchodním svahem Kozákova na Chuchelském potoce v nadmořské výšce 385 m, 2 kilometry západně od Semil.Obec se dělí na tři části, a to: Chuchelna, Lhota, Komárov . K části Chuchelna patří i osada Slap, kde se nalézá čedičový lom . Na území Chuchelny se nachází vrch Kozákov, hora prvohorního stáří s nadmořskou výškou 744 m, s Riegrovou turistickou chatou a rozhlednou na vrcholu . Ve všech částech naší obce žije dohromady 986 obyvatel. [ stránky obce ]

Jílové u Držkova

Obec Jílové u Držkova se nachází v v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký, něco přes 4 km severovýchodně od Železného Brodu. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 198 obyvatel. [ stránky obce ]

 

 

Jenišovice

Obec Jenišovice se nachází v Libereckém kraji, v jižní části okresu Jablonec nad Nisou. Je položena ve výšce 380 m. n. m., nejníže položenou částí je Červený Dvůr (318 m.n.m.) a nejvyšší vrch 530,6 m.n.m., má 815 obyvatel na rozloze 742 ha.
Skládá se ze 2 katastrálních území: Jenišovice a Odolenovice. [ stránky obce ]

 

 

Klokočí

Obec se nachází zhruba pět kilometrů od Turnova severovýchodním směrem. Klokočí je písemně poprvé doloženo v roce 1234 ve zmínkách o osadách kolem hradu Rotštejn. V blízkosti jsou Klokočské a Betlémské skály, dominantní celému okolí je hora Kozákov.  Celková katastrální výměra obce je 238 ha a žije zde 167 obyvatel. [ stránky obce ]

Koberovy

Obec se rozkládá v údolí mezi dlouze se táhnoucími vrchy Hamštejnem a Fialníkem, v překrásné krajině Českého Ráje. Český ráj, krajina všemi milovaná, tvoří předěl mezi středočeskou rovinou a výběžky Krkonoš a Jizerských hor. Svým severním výběžkem – půvabným Maloskalskem a Železnobrodskem a chráněnou oblastí u Koberov, zasahuje do okresu Jablonec nad Nisou. Liberecký kraj, Český ráj
Nadmořská výška – 500 m.n.m. [ stránky obce ]

Kobyly

Obec se nachází v jižní části okresu Liberec - Pěnčínska, zahrnuje převážně zemědělskou oblast, je charakteristická spádovými vazbami na střediska osídlení mimo okres Liberec - Mnichovo Hradiště (Mladá Boleslav) a Turnov (Semily).

Stávající správní vymezení obce tvoří 7 částí obce - Havlovice, Janovice, Kobyly, Podhora, Radvánice, Sedlisko, Vorklebice a 2 katastrální území - Kobyly (746,48ha) a Podhora u Pěnčína (79,95ha).
Obec je střediskovým sídlem, střediskem osídlení obvodního významu je Liberec, střediskem osídlení místního významu jsou Hodkovice n. Mohelkou, Český Dub, Příšovice a Turnov. Obec sousedí s okresem Mladá Boleslav, v okrese Liberec sousedí s obcemi Český Dub, Všelibice, Bílá, Vlastibořice, Soběslavice a Svijanský Újezd. [ stránky obce ]

Lažany

Obec se rozkládá v jižním okraji libereckého okresu na hranici Českého ráje, vzdálena od města Turnova 3 km. Nachází se v úrodné krajině s nadmořskou výškou 270 m. Střed obce tvoří kotlina, která je otevřena k jihu, a k severu se pne mírné návrší zvané U Lipky, odkud je krásná vyhlídka do širokého okolí - Ještěd, Frýdštejn, Kozákov a Hruboskalsko. První písemná zmínka o Lažanech je z roku 1397. Obec má 70 domů a 200 obyvatel. Původně se jednalo o typicky zemědělskou obec,známou pěstováním zeleniny (lažanské okurky) a ovocem. V současné době zde jsou intenzivní ovocné sady s termoskladem na uskladnění ovoce a moštovna s výrobou ovocných nápojů a koncentrátů vývážených do Německa.
Vesnice je zástavbově kompaktně sevřená. V jejím středu je náves a požární nádrž, která v létě slouží jako koupaliště. Z registrovaných památek stojí za povšimnutí kamenný kříž, který byl v roce 2000 restaurován. Na okraji obce se nachází pomník padlých z první světové války.
Obec je částečně plynofikována - celková plynofikace bude ukončena v roce 2001. Z občanského vybavení je zde společenský sál, knihovna, prodejna smíšeného zboží a drobné provozovny služeb pro občany. Výhodné rozložení obce v blízkosti dálnice Praha - Liberec a města Turnova dává předpoklad dalšímu rozvoji obce, a to jak ve výstavbě rodinných domků, tak i živnostenských staveb. [ stránky obce ]

Líšný

Vesnice Líšný se objevuje v písemné zmínce již k roku 1382 jako Lesczne. První chalupy vyrostly pravděpodobně na pravém břehu Jizery, na jižním svahu, při potůčku pramenícím pod výše položeným Sněhovem. Zřejmě již na konci 15. století se rozšířil tento i na osídlení vznikající na protilehlé straně řeky. Domky na pravém břehu patřily od roku 1565 k panství maloskalskému, vesnice rozrůstající se na břehu levém byla součástí hruborohozeckého zboží. Farou ves patřila ke Bzí. [ stránky obce ]

Loučky

Historie obce sahá až do 15. století. První písemná zmínka je datována do roku 1499. Loučky byly založeny pravděpodobně mýtiči lesů, nebo uhlíři. Protože "Loučka" v mysliveckém jazyce znamená promýtěné borové lesy. První písemné zprávy o Loučkách sahají do 14. století, kdy byl jejich majitelem pan Vok, syn Jaroslava z Hruštice z rodu Markvarticů. Součástí obce je i osada Podloučky, kde se nachází ojedinělá flóra. [ stránky obce ]

Loužnice

Loužnice je malá vesnička, sevřená mezi Českým rájem, Jizerskými horami a Krkonošemi.
Nachází se v údolí, jejímž středem protéká Kopaňský potok, na 105.kilometru silnice č.10 / E65 z Prahy do Harrachova. [ stránky obce ]

 

 

Malá Skála

Vyhledávané rekreační středisko se nachází na severním okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj nedaleko města Turnova. Leží v malebném údolí řeky Jizery, obklopeno typickými dominantami Pantheonu a rozeklaného hřebene Suchých skal. Pro množství přírodních krás i kulturního bohatství bývá často nazýváno Perlou Českého ráje. [ stránky obce ]

Maršovice

Obec Maršovice se nachází v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký na JZ svazích Maršovského vrchu. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 463 obyvatel.První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543. [ stránky obce ]

Mírová pod Kozákovem

Mírová pod Kozákovem je sloučená obec vzniklá na základě nařízení sloučením 4 vesnic a čtrnácti osad. V současné době má 1560 trvale žijících obyvatel, řadu fungujících spolků a v obci je plná občanská vybavenost včetně školy a domu s pečovatelkou službou. Najdete nás v malebné krajině Českého ráje, pod ochranou zříceniny ranně gotického hradu Rotštejna na dohled strážní hoře Kozákovu. Okolí je plné přírodních krás. [ stránky obce ]

Ohrazenice

Třebaže Ohrazenice jsou stará osada , nálezy zdejšího osídlení pocházejí z mladší doby kamenné , máme o nich velmi málo písemných zpráv . Zatím první známá písemná zmínka pochází z roku 1547 (některé prameny mylně udávají rok 1543), kdy byl pro účast na vzpouře proti králi Ferdinandovi I. konfiskován majetek Adama z Vartemberka, držitele panství hruborohozeckého; mezi konfiskovanými vesnicemi se uvádějí i Ohrazenice se 13 osedlými sedláky a mimo ně ještě snad nějaký chalupník. Nutno ještě podotknout , že staré zemské desky byly zničeny při požáru archivu zemských desek za husitských válek .
Katastrální výměra: 267 ha , nadmořská výška: 256 m n. m.
Počet obyvatel: 1076 [ stránky obce ]

Paceřice

Obec Paceřice se nachází na sever od nedalekého města Turnova. Obec tvoří osady Husa, Studnice a Paceřice, jejichž součástí jsou i malé osady Kozice a Stádlo. První písemná zmínka o Paceřicích je z roku 1543, o části Husa z roku 1721. Nyní žije v obci 292 obyvatel, rozloha činí 349,84 ha. Vysoké procento původní zástavby (roubená stavení) činí obec turisticky velmi zajímavou. [ stránky obce ]

Pěnčín (okres Liberec)

Obec Pěnčín leží v jižní části Liberecka na rozhraní malebného Podještědí a Českého ráje. Skládá se z těchto sedmi sloučených obcí: Albrechtice, Červenice, Kamení, Střížovice, Vitanovice, Zásada a Pěnčín. Celkem v nich žije na 645 obyvatel.Jméno obce se poprvé objevuje v roce 1383. Celou historii majetkoprávních vztahů k Pěnčínu lze spojit třemi rody – pány z Vartenberka, z Valdštejna a knížaty z Rohan. Rod pánů z Valdštejna připomíná i  zlatý lev ve znaku obce, v jehož dolní polovině se nachází červené jablko. To symbolizuje pěstitelské tradice, jejichž výsledky proslavily obec široko daleko. V Pěnčíně byly vyšlechtěny známé odrůdy Šampion, Rubín, Vanda a Bohemia, které se pyšní téměř každým rokem titulem „Jablko roku“. [ stránky obce ]

Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou)

Původní území samostatných obcí tvořilo rozhraní mezi obyvatelstvem české a německé národnosti. České obyvatelstvo bylo usazeno v obci Alšovice a Bratříkov, zatímco německé obyvatelstvo ovládlo Černou Studnici, Krásnou (Šumburk), Jistebsko, Huť a Pěnčín. Vlastní Pěnčín je poprvé připomínán v pramenech v roce 1592, jako součást panství Svijany Jaroslava z Vartenberka (+ 1602). V roce 1614 koupil Svijany Jáchym Ondřej Šlik, 21. 6. 1621 popravený na Staroměstském náměstí v Praze společně s dalšími 27 šlechtici a měšťany. Svijanské panství získal Albrecht z Valdštejna, který je postoupil svému příbuznému Maxmiliánovi z Valdštejna, držiteli Mnichova Hradiště. Valdštejnové drželi Svijany až do roku 1814. Později se držiteli Svijan stali příslušníci knížecího rodu Rohanů, sídlící na zámku Sychrov. V prostoru dnešního Pěnčína bylo za sklářské konjunktury více jak 120 mačkáren skla a každá ve své podobě je vlastně stavebním originálem a spojuje je jedině název mačkárna skla (driketa). [ stránky obce ]

Přepeře

Obec se připomíná r. 1323. Pozdně gotický kostel sv. Jakuba z pol. 16. stol. Obec se dále může pochlubit několika stavbami lidové architektury pojizerského typu. [ stránky obce ]

 

 

Příšovice

Příšovice mají bohatou kulturní historii. Důkazy o přítomnosti člověka v této oblasti jsou již z mladší doby kamenné, tj. přibližně 4-5 tisíc let př. n. l. Archeologické nálezy popela a úlomků pazourků se v současné době stále nacházejí. Tyto důkazy o přítomnosti člověka jsou součástí expozice Muzea Českého ráje v Turnově (kultura). [ stránky obce ]

Radimovice

Historie obce Radimovice sahá až do roku 1595. Celková plocha katastru obce činí 133,0 ha z toho 59,1 ha tvoří zemědělská půda. Počet obyvatel ke dni 31.12.2002 byl 225 osob - převážně v produktivním věku. V obci působí 3 společnosti s ručením omezeným. Obec Radimovice je napojena na pravidelnou autobusovou dopravu zajišťující spojení s Turnovem a Českým Dubem a v návaznosti i s Libercem a Prahou. Dále je zde železniční stanice na trase Liberec - Turnov, čímž je dopravní obslužnost velice dobře řešena. Spádovou oblastí se tak stává Turnov - 7 km, Liberec - 25 km resp. Hodkovice nad Mohelkou 7 km. 3 km od obce vede rychlostní dálnice směrem na Liberec a Prahu. V Radimovicích se nachází multifunkční sportovní areál s tenisovými kurty. Část obce Radimovice leží v ochranném pásmu státního zámku Sychrov. Obec má zpracovanou a schválenou urbanistickou studii, kterou vypracovala Ing. arch. Věra Olivová. Obec Radimovice je členem mikroregionu Jizera. [ stránky obce ]

Radostná pod Kozákovem

Obec se nachází asi sedm kilometrů východně od Turnova na jižním úbočí a úpatí Kozákova. Vznikla v r.1960 sloučením dvou samostatných obcí Lestkov a Volavec.
Celkem se skládá ze čtyř osad: Kozákov, Lestkov, Volavec a Vítkovice
Název obce byl odvozen od pramene studánky Radostná, která se nachází na jihozápadním úbočí Kozákova v cca 600 m.n.m. Tento pramen zásobuje samospádem m.j. celou obec Radostná kvalitní pitnou vodou.
Od roku 1982 se v obci každoročně koná masopustní průvod masek s koňským spřežením zakončeným masopustním bálem.
V prázdninových měsících červenec-srpen se v budově obecního úřadu každoročně pořádá výstava drahých kamenů z nalezišť Kozákova a okolí. [ stránky obce ]

Radčice

Obec Radčice vznikla v 16. století, první zmínky o vesnici jsou z roku 1547. Nejstarší roubené chalupy byly vysazeny do tvaru podkovy, za nimi se táhly polnosti rozšiřující se směrem ke hranici katastru. Radčice a okolní vesnice patřily rodu Wartenberků až do roku 1615, kdy připadly pod panství Smiřických. V 19. století příslušela vesnice k obchodní a živnostenské komoře v Semilech a k farnímu úřadu Železný Brod. [ stránky obce ]

Rakousy

Obec Rakousy leží v údolí řeky Jizery, mezi Turnovem a Malou Skálou.Obcí prochází železniční trať Turnov - Stará Paka - Hradec Králové a silnice III.tř. Turnov – Malá Skála. Obec je nejmenší obcí Libereckého kraje s OÚ a je začleněna do mikroregionu Podkozákovsko.
První oficiální zmínka o Rakousích je až v roce 1540, i když z historie rodu Heniků je možnost vzniku už v 2. pol. 13. století. V té době se jednalo o dvůr, který postupně náležel k různým panstvím (českodubké,frýdštejnské,maloskalské,hruborohozecké aj). V roce 1766-1775 byl dvůr rozprodán mezi drobné vlastníky. V letech 1855-58 byla v obci budována železnice s mostem přes Jizeru a tunelem pod „Vrchůrou“ Počátkem 20. století byla vybudována silnice mezi Turnovem a Malou Skálou.
V současné době má obec 7 členů zastupitelstva, které se snaží starat o zdárný chod této malé vesničky. S malým rozpočtem se musí postarat o budovu bývalé školy, nyní je tento objekt využíván jako víceúčelová budova OÚ a 2 obecní byty, o hřbitov, obecní osvětlení, 8 km obecních cest aj. Dění v obci ovlivňuje nejvíce divadelní spolek Jizeran. V roce 2006 získala obec ocenění v soutěži „Vesnice roku Libereckého kraje“ za rozvoj venkova. [ stránky obce ]

Semily

První písemná zmínka o Semilech pochází z roku 1352, ale protože se týká farního kostela, můžeme právem předpokládat, že Semily existovaly již delší dobu před tímto letopočtem.
Semily byly sídlem šlechty, která zde postavila tvrz, později zámek. K ustálení majetkových poměrů došlo až po roce 1542, kdy se Semily dostaly do vlastnictví Smiřických, poté přešly do správy Albrechta z Valdštejna a po jeho smrti se dostaly do držení cizích šlechtických rodů. Zámek, pivovar, lesy a další pozemky odkoupilo město Semily od francouzského šlechtického rodu Rohanů v roce 1899. V roce 1850 byly vytvořeny orgány státní správy a poddaní se stali svobodnými občany. V Semilech bylo zřízeno okresní hejtmanství, později okresní úřad. Okresním městem byly Semily až do konce roku 2002, kdy byly okresní úřady zrušeny a Semily se staly pověřenou obcí 3. stupně s 21 spádovými obcemi. [ stránky obce ]

Skuhrov

Obec Skuhrov v současné době tvoří dvě osady, Skuhrov a Huntířov. Původně se však skládala ze čtyř osad. Kromě již zmíněných to byly ještě Alšovice a Splzov. Alšovice se oddělily v roce 1950, Splzov ještě později.První zmínka o Huntířově pochází z roku 1837, ale osada zřejmě byla založena o sto let dříve. Nejlogičtějším výkladem názvu obce je jeho odvození od německého slova "hunt", což znamená vozík na odvážení železné rudy, jejíž naleziště bylo nedaleko, a kde místní obyvatelé pracovali. O velikosti osady se můžeme poprvé dozvědět z maloskalského urbáře z roku 1608. Tohoto roku měli například Alšovice s Pěničovem (Pěnčínem) 7 usedlostí, Huntířov 16, Skuhrov 6, Splzov 2 a Železný Brod pouhých 29 usedlostí. [ stránky obce ]

Soběslavice

Obec Soběslavice leží na jihovýchodním okraji libereckého okresu v poměrně hustě osídleném okolí Pěnčínska. Svou samostatnost obnovila k 1. 9. 1990, když se oddělila od Pěnčína, jehož součástí byla od roku 1980. Obec je členem Euroregionu Nisa a mikroregionu Jizera.
Vznik obce nelze přesně určit, avšak podle staré pověsti založil obec kníže Soběslav, který se po zbavení trůnu počátkem 11.století uchýlil do zdejší krajiny a v místě, kde stojí dům č.9, vystavěl svůj pevný hrad.
Kolem roku 1109 byla osídlována západní strana rokliny, od druhé poloviny 14. stol. i strana východní. Stály tu dřevěné domy pokryté došky a šindelem.
K obci Soběslavice patří osada Stráňov, která dostala své jméno od jednoho z vůdců sirotků a táboritů, kteří se po prohrané bitvě u Lipan roku 1434 v této končině ukryli. Na místě zvaném Zlatý stůl stával obětní stan sirotků.
Osady Padařavice, Klůčky a Kordovka patří také k obci Soběslavice, dříve bývaly součástí svijanského panství. Své jméno získaly od kněze Padařova, kterého měl při sobě Vlastibor a který žil ve zdejších lesích kolem roku 1120 jako poustevník. [ stránky obce ]

Svijanský Újezd

V jižní části okresu Liberec nedaleko města Turnov leží v nadmořské výšce 250 m malá obec SVIJANSKÝ ÚJEZD se svými 370 občany. Stopy osídlení na území naší obce sahají podle archeologických nálezů do pozdní doby kamenné. První písemná zmínka o obci je z roku 1436, kdy císař Zikmund zastavil Újezd Bohuši z Kováně. Název Svijanský Újezd získala obec v roce 1937.
Najdete zde nové rodinné domky, které byly postaveny v posledních letech a vedle nich roubené chalupy ze 17. století.
Dominantou obce je kostelík z roku 1868 v pseudogotickém slohu. Před ním je umístěn památník padlých z let 1914 - 1918. Střed obce tvoří opravená náves s 28 lipami - příjemné prostředí pro chvíle odpočinku. [ stránky obce ]

Svijany

První zmínky o Svijanech jsou z roku 1345. Tehdy obec spadala pod cisterciácký klášter, který se nacházel v Mnichově Hradišti. V roce 1565 získal ves Jaroslav z Vartenberka a postavil zde renesanční zámek. Tím se staly Svijany centrem vlastního panství. Po smrti Jaroslava z Vartenberka získal Svijany Jáchym Ondřej Šlik. Po jeho popravě na Staroměstském náměstí v roce 1621 Svijany přepadly Valdštejnům, kteří zde vládli až do roku 1814. Roku 1820 kupuje svijanské panství Karel Alain kníže z Rohan který ho spojil s panstvím Sychrovským. Rohanové si jako sídlo vybrali kompletně rekonstruovaný Sychrovský zámek. Ze svijanského zámku se stal vrchnostenský úřad a ubytovna pro úředníky. Rohanové drželi svijanské panství do roku 1945. Od roku 1976 byly Svijany přiřazeny k obci Příšovice. Prvního září 1990 získaly opět svoji samostatnost. [ stránky obce ]

Sychrov

Obec Sychrov se skládá z pěti částí: Sychrova, Radostína, Třtí, Vrchoviny a Sedlejovic; a má 188 obyvatel. Většina z nich se živí zemědělstvím. Celková plocha správního území je 650 ha. V místě je základní škola, pošta a dětská ozdravovna.
První doložitelná zmínka o vsi Sychrov je z roku 1367, tehdy však nesla název Svojkov. Ta však v 17. století zanikla a na jejím místě byl postaven zámek Sychrov, který dal jméno i vsi, jež vyrostla v jeho blízkosti.
Mezi majiteli Svojkova a následného Sychrova byli např. pánové z Vartemberka, z Valdštejna (včetně Albrechta z Valdštejna) či pánové ze Smiřic. V roce 1820 patřilo panství francouzskému rodu Rohanů, kteří na zdejším zámku žili až do roku 1945. [ stránky obce ]

Vlastiboř

Vznik sídla v období české kolonizace Železnobrodska v průběhu 14. a 15. stol První písemná zmínka je datována.z přepisů berních rejstříků Návarovského panství z r. 1565, kde je zmíněno 7 hospodářů ve vsi Wlastiborz (Vlastiborův dvůr- lidově Lastiboř).Osada historicky patřila spolu se sousedními sídly k panství Návarovskému. dále byla po r. 1848 sloučena katastrálně s Jílovým. V letech 1924 - 1980 samostatná obec, po roce 1980 sloučena s Držkovem a po r.1990 opět samostatná obec. [ stránky obce ]

Vlastibořice

Obec najdeme na jihovýchodě okresu Liberec, asi 80km od Prahy, 20km od Liberce, 10km od Turnova a 6km od Českého Dubu. Obec Vlastibořice, se svými čtyřmi osadami Jivina, Sedlíšťka, Slavíkov a Vlastibořice, reprezentující typicky venkovské osídlení leží u státní silnice III. třídy. Obec se nachází mezi Jizerskými, Lužickými horami a Českým rájem v nejvyšší nadmořské výšce 377 m. Ve čtyřech osadách žije v posledních letech 210 obyvatel. Osady Jivina a Sedlíšťka leží při silnici ze Sychrova na Český Dub. Na odbočce směrem na Pěnčín se pak nacházejí Vlastibořice. Sousedí s obcemi Pěnčín, Sychrov, Bílá, Kobyly a Soběslavice. [ stránky obce ]

Záhoří

Obec Záhoří se nachází v okrese Semily, kraj Liberecký, zhruba 4,5 km severozápadně od Semil. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 526 obyvatel. Vesnice na sebe téměř navazují s výjimkou Proseče, která je vzdálena asi 2,5 km od Záhoří. Přes místní část Proseč vede silniceII/292, hlavní silniční spoj mezi městy Železný Brod a Semily. [ stránky obce ]

Žďárek

Obec Žďárek leží v jihovýchodním cípu okresu Liberec při hranici s okresem Jablonec nad Nisou mezi městy Turnov a Hodkovice nad Mohelkou. Zdarek Její jméno je odvozeno od slova žďářit, což podle tehdejší mluvy znamenalo pálit, neboli upravit si půdu na obilné pole, první zmínky pocházejí z roku 1600. Zdejší krajinou procházela cesta do Horní Lužice, po které pochodovala ruská armáda proti Napoleónovi i pruská armada roku 1866. Od roku 1939 do roku 1945 tudy vedla protektorátni hranice.
Nejvyšší místo v obci je vyvýšenina "Hrobka" 488 metrů nad mořem, nejnižší je rečiště potoka Mohelky 342 m.
Od roku 1859 prochází katastrem železnice a od roku 1997 dálnice I/35. Dnešní Žďárek se 120 obyvateli se stal nejmenší samostatnou obcí libereckého okresu. [ stránky obce ]

Železný Brod

Město Železný Brod leží v krásném údolí řeky Jizery na rozhraní Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje.Vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z Prahy do Německa a Polska. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada Brod nebo také Brodek. Písemné památky máme až ze 13. stol., kdy se dovídáme z urbáře pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. stol. od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno lužickými vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. [ stránky obce ]